S šokující zprávou, která vysvětluje zdánlivě pomalou a zdánlivě extrémně předraženou rekonstrukci D1, přišel ministr dopravy Dan Ťok. Pod zástěrkou obyčejné výměny asfaltového svršku stát v tichosti pod dálnicí nainstaloval potrubní dopravní systém Hyperloop, čímž vyrazil dech nejen vlastnímu obyvatelstvu, ale i zbytku světa. „Český tygr se probudil a zařval. Ještě jeden dva takové úspěchy a začneme v rychlosti výstavby dohánět onu vychvalovanou Rwandu,“ prohlásil hrdý ministr.
Klíčem k úspěchu byla letitá zkušenost českých firem s tunelováním, kterou prý ocenili i američtí partneři. „Cítil jsem, že mi ťokají geologické hodiny,“ nechal se slyšet ministr dopravy. „Jestli máme mít rychlé spojení s Brnem ještě teď ve čtvrtohorách, než se tvář Země nenávratně změní, musíme jednat.“ Projekt podle něj probíhal v utajení, aby se ho nedomákl aktivista Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země. „Co hyena necítí, to hyena nežere,“ pronesl k tomu tajemně ministr Ťok, aniž by prý ukazoval na někoho konkrétního.
Stavbu provedla společnost Skanska – zakázku vysoutěžila ve zrychleném řízení, které uspořádali zaměstnanci ŘSD v kuchyňce na 3. patře. Počítat pasažéry – protože i v trubce se bude platit mýto – bude společnost Kapsch, která se zavázala službu poskytnout za přívětivých 3,6 miliardy korun ročně. Zpočátku se počítá s brigádníkem, který si bude lidi v kapsli odškrtávat na papírku, později Kapsch plánuje zavést nákladnější turniketovou technologii, pokud na ni stát bude mít.
Oproti původním nehorázným představám amerických inženýrů se pražským a brněnským radním podařilo českou verzi Hyperloopu poněkud zpomalit – z nesmyslných 1200 km/h na rozumnějších 89 km/h. Tato rychlost je podle vědců dostatečná – v posledních letech tak vysoký průměr mezi Prahou a Brnem stejně nikdo neudržel.
„Trať sama je stavěná až na 112 km/h, protože jsme samozřejmě mysleli i na budoucnost,“ sdělila jedna z mluvčích jihomoravského hejtmana Xénie Svůdníková, „nicméně vzhledem k dlouhodobým kontraktům s mediální společností Médea bude muset kapsle během cesty třikrát přibrzdit, aby si cestující mohli přečíst billboardy.“ Smlouva s Médeou se podle mluvčí nedá vypovědět, protože byla poněkud nešťastně uzavřena minulý týden. Zpomalení by však cestujícím nemělo příliš vadit – dvakrát se bude brzdit kvůli reklamě na travní semena Aros a jednou tam bude nějaký vtipný nápis od Kooperativy, což by pasažéři naopak měli ocenit.
Kapsle, která se bude pohybovat v trubici ústící poblíž falického brněnského orloje, ponese hravý český název Čípek. Stojí za ním primátorka Krnáčová a stejný kreativní tým, který již předtím vymyslel i kartu Lítačka. Architekt Kotas, který je shodou okolností podepsán pod designem pražského i brněnského terminálu, zvolil pro obě nádraží hnědé barevné téma. Jednak se prý hodí k samotnému motivu Čípku, jednak byla na danou barvu zrovna sleva v OBI.
Z důvodu omezeného rozpočtu, který nečinil ani pětinásobek českého HDP, se bohužel na brněnské straně nepodařilo nainstalovat eskalátory. S pohotovým řešením ovšem přispěchala brněnská radnice – zavazadla budou vynášet krojovaní šohajové, spěchající náměstky za hnutí Žít Brno pak vyzvednou šestiválcové drony, protože po náročných schůzkách v Praze toho má člověk plné zuby a na kole se do schodů opravdu jezdit nedá.
Vicepremiér Babiš se nechal slyšet, že trubková trať z Prahy do Brna byl jeho nápad, prý druhý nejlepší v jeho životě hned po nápadu na jednu farmu, který mu ovšem ukradli cizí lidé. Hnutí ANO se původně chtělo Hyperloopem pochlubit již v krajských volbách, nicméně slogan navržený americkými poradci se panu Babišovi nepozdával, a proto bylo zvoleno konvenčnější heslo „Dálnice, dálnice, dálnice“.
Zavedení Čípku je ovšem podle Andreje Babiše jen začátek. Jeho hnutí prý České republice pořádně profoukne všechna potrubí, a tak již do budoucna nemáme počítat se zácpami, ale spíše s jejich opakem.